BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Kapitola čtrnáctá-Nejcennější věc

17. prosince 2010 v 18:00 | MrS.BajunečQa |  Kouzelníci vs. Alchymisté

kjsja
Dopisuje se to těžko :( ale i tak mi to za tu námahu stojí :D Po týhle plánuju další povídku. Něco jako Holywoodský sen :D

Kapitola čtrnáctá-Nejcenn
ější věc

"Vážně jim chceš dát něco tak krásného?" zašeptal Max
"Budu muset," odpověděla dívka "Dělala jsem to s tátou, předtím než na mě už vůbec neměl čas. Mám na ní nádherné vzpomínky. A něco takového oni chtějí."
"To nemůžeš. Třeba to už neuvidíš!"
"Za ten risk to stojí. Alex na to čeká. Chci udělat něco, co někomu pomůže."
"Už jste se rozhodli?" zapištěl ředitel



"Kam to máme dát?" zeptala se dívka


"Poběž, Justine!" zakřičela Alex
"Víš, že nejsem dobrý v tělocviku!" zakřičel na ni zpět, nemohouc se nadechnout
"Jo, a proto je vtipný, že na tebe křičím, ať pohneš!" zasmála se Alex
"Alex, grrr…" zamručel Justin
"Ne fakt Justine, musíme pohnout!"
"Snažím se!" odsekl
"Tak proč nepoužijeme hůlky?" obrátila se na bratra, popadajícího dech.
"Fajn!" vydechnul celý zmožený během. Alex vytáhla hůlku a rázem byli pryč.
                Ocitli se před vydlabaným kopcem. Veškerý pohled byl směřován do středu kopce. Sourozenci se skrčili a maličkatýma okny se snažili zahlédnout ten rozruch. Jedním okem viděli Maxe a Claire dávající nějakou malinkou věc na podstavec.
"Maxi, to sérum už brzo přestane působit!" pošeptala dívka chlapci
"Musíme se dostat pryč!"
Začali se cpát horou plnou skřítků, kteří v jednom kuse vřískali, chtěli si sáhnout na destičku. Před východem se dívka naposledy otočila za svou cennou věcí. Vlastně to nejcennější co měla, když brala jenom věci.


"Harper, co Zeke?" otočil se Jerry za dívkou, sedící na židličce, která si něco horečně zapisovala do deníku.
"Co? Dobrý, dobrý!" zamumlala celá mimo. V tu chvíli jakoby se probudila z transu, vykulila oči a zašeptala: "Co jste říkal, pane Russo?"
"Ptám se co Zeke."
"Dobrý, dobrý"
"Víc z tebe nedostanu?"
"Dobrý, dobrý."
"Nech ji, Jerry. Ona tohle dělá už asi půl hodiny!" přerušila je Theresa.
"Proč to dělá?" zeptal se evidentně pomatení Jerry
"To nevím, můžeš se jí zeptat!"
"Proč to děláš?"
"Dobrý, dobrý!"
"Vše je najednou tak malé!" vřeštěl Max
"Klid, vše je v pořádku, nabyli jsme normální velikosti. To je vše!" utěšovala ho Claire. "Takhle jsem taky pištěla. Je to jen na chvíli. Poprvé je to vždy takovéhle!"
"Dobrý!" prohlásil Max.
"Ale měl by sis sednout!" obávala se Claire. "Můžeš omdlít!"
"Ne, jsem v pořá…" začal chlapec, ale najednou se mu protočily oči a spadl dozadu.
"Skvělý teď ho budeme muset odtáhnout!" trucovala Alex, povzdechla a s Justinem svého mladšího bratra chytili za triko. Claire pokrčila rameny a začala se přehrabovat taškou. Našla jakousi baňku s odporným tmavě zeleným lektvarem.
"Počkejte chvíli!" rozběhla se za nimi, až jí její conversky skoro spadly. Když k nim doběhla, strčila Maxovi baňku před obličej. "To probudí i mrtvého!"
                Jenže s Max se neprobudil. Alex poradila, ať se Claire podívá na upozornění.
"Na kouzelníky neúčinkuje," přečetla nahlas dívka a velice se podivila. Účinkovalo to skoro na všechny. Včetně psů, kentaurů a podobným existencím.
                Nezbylo nic jiného, než použít starou dobrou metodu odtahování.


"Zlatíčko, děti jsou doma. A jedno z nich asi nežije!" pronesl lhostejně znuděný otec sourozenců.
"Nežije? Jak to myslíš, Jerry?" vyplašila se Theresa.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lindshy Lindshy | 17. prosince 2010 v 19:08 | Reagovat

Tvoje povídka je dokonalá!! Už se strašně těším na další díl!! Jsi nejlepší!

2 AndyCullen AndyCullen | Web | 17. prosince 2010 v 19:11 | Reagovat

"Zlatíčko, děti jsou doma. A jedno z nich asi nežije!" pronesl lhostejně znuděný otec sourozenců.

Tos zabila! :D :D :D :D

3 Deni Deni | 23. prosince 2010 v 19:45 | Reagovat

Ta tvoje povídka je fakt luxusní, kdyby tě máma nechtěla pustit na pc dej mi vědět ;)... Vyřídim to s ní :D

4 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 1. března 2011 v 0:10 | Reagovat

mocinky dobrej blog

5 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 8. března 2011 v 16:03 | Reagovat

Hodně dobré

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama