BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Kapitola třináctá-Skrýš nečeká!

14. prosince 2010 v 21:23 | MrS.BajunečQa |  Kouzelníci vs. Alchymisté
kjsja
Je docela pozdě co?? :D ale i tak jsem napsala novou kapitolu :D budu to muset vypnout a dokoukám tu Big Bang Theory co jde na Prima Cool :D  no užijte si ty dvě nové kapitolky co jsem napsala :)


Kapitola třináctá-Skrýš nečeká!


"Maxi, podej mi tu baňku!" ukázala Claire na skleněnou lahvičku se zeleným…něčím. Dívka se v přičarované laboratoři cítila jako doma.
"Co za to?" zvedl obočí chlapec
"Co bys chtěl?" odvětila dívka



"Co myslíš?" řekl, usmál se a nahnul se k ní. Dívka ho fikaně obešla, vzala mu baňku a pak ho stejně políbila. Asi za půl hodinky měli prostředek udělaný. Pyšně ho předali vedoucímu. Chtě nechtě vytáhl Birdel kotlík. Cosi neslyšitelně zamumlal a Síť se zjevila. Bronzový odlesk upoutal všechny přítomné. Přistála Maxovi v náručí. I on se podivil, jak je Síť lehká.
"Půjdeme?" vyzvala ho dívka, ale náhle narazili na obranu vchodu-rozzuřené leprikóny.


"Alex, zlatíčko, ukliď ty talíře a jdi i s Justinem do Skrýše! Táta tam na vás čeká."
"Jasně mami," řekla Alex a sáhla po hůlce.


Talíře skliď hned
Do dřezu leť
Umyj je též
Máma ať nevidí kéž.

"Možná jsi tam měla dát by. Kéž by," vykoukla Theresa z okénka, "Kolikrát ti mám říkat, že se doma budeme chovat jako normální lidi?" poslední slova spíše zašeptala
"Promiň mami, ale Skrýš nečeká!" řekla dívka a běžela najít Justina.
"Co to píšeš Harper?" podivila se Theresa
"Píšu příběhy. Zrovna o kouzelníkovi a alchymistce. O jejich lásce!" zasnila se Harper

"O Maxovi a Claire?" zeptala se máma kouzelnických sourozenců
"Ne!"
"A jak se jmenují?"
"Ma…Maria a Kyle" zapírala Harper
"Pojď, ukaž mi to" vzala deník Theresa, "Hleděli na sebe, oči plné lásky a vymýšleli jak oživit vlkodlaka, je to jako o Masonovi a Alex a Claire s Maxem!"
"Ne…"
"Zajímavé Harper!"
"Alex netáhni tolik! Přece nikdo neumřel!" vztekal se Justin
"Ale mohli by! Už jsem sehnala Justina, mami!"
"Výborně, jděte do Skrýše!"
"Děti, Max a ta alchymistka jsou tam něco přes hodinu a tři čtvrtě. Myslím, že mají problém. Víte, kde sídlí leprikóni ne?" uvítal je Jerry
"Já tam půjdu!" prohlásil Justin
"Ne půjdeme tam oba!" rozhodla Alex



"Co chcete?" přikrčila se Claire
"Síť, nikdo o ni neměl zájem. Brzy se vypařila z našich vzpomínek. Jediný Birdel měl odvahu na ni myslet. Díky němu se k nám vrátila. Pustíme vás, ale chceme ji. Nebo něco co je vás drahé, jako je nám Síť" vystoupil ředitel
"Co myslíte tím, co je vám drahé?" zeptal se Max
"Vaši schopnost, vaši nejdražší vzpomínku, věc, značící krásné věci ve vašem životě" pokrčil rameny ředitel, "Síť nás naplňovala vzpomínkami a věcmi co prožila a nechala náš dům stát."
"Co jim dáme? Nic u sebe nemám! Jen svou desku, chtěla jsem ti ji ukázat. Pracovala jsem na ní s tátou" vytáhla destičku. Max se udivil na složitosti práce a na kráse díla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AndyCullen AndyCullen | Web | 15. prosince 2010 v 14:03 | Reagovat

Ten konec..aach..to je od ní pěkné, že se vzdá něčeho takového, aby jim pomohla :)

2 AndyCullen AndyCullen | 15. prosince 2010 v 19:56 | Reagovat

Ne ne, Bonnie ho odmítá proto, že je čarodějka, ale tam není nic o tom, že on by odmítal ji, je tam jen, že se bojí aby nezemřela, na důsledky toho, že to přežene s magií :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama