BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Prolog...

7. ledna 2011 v 22:11 | Barunie |  Nikomu nevěř...
nikomu nevěř
Začátek povídky :) jsem na ni hrdá!

Budu vám vyprávět příběh. Příběh dvou lidí.


Matthew Momsen, obyčejný, nezajímavý muž s brýlemi. Inteligentní, ale tichý. Docela pohledný, ale to si přes jeho nenápadnost moc lidí nevšimlo. Černé vlasy ostříhané nakrátko. Co si lidé pamatují, nosil v podzimu a v zimě strašně krásné šály. Musím ale poznamenat, že Matthew byl z obyčejné New Yorské rodiny - ani bohatí, ani chudí. Tak tedy Matt byl na jedné straně.
Taylor Humphrey na druhé. Krásná, všemi oblíbená premiantka třídy. Také roztleskávačka. Měla blonďaté vlasy, velké zelené oči a sportovní postavu. Také velká ňadra (většina atletek nemá). Hrála závodně volejbal. Byla z bohaté a vážené rodiny Humphreyových.
Ale tito odlišní lidé měli přeci něco společného. Organizace SIO se jevila jako skvělá práce pro ně oba. Nikdo nevěděl, co to přesně znamená, ale zkrátka to byla zkratka pro Spy International Organisation. Agenty měli všude. A jako v každém příběhu, na straně zla byla ASO x (American´s Spy Organisation x), ten křížek znamenal to zlo. Neznamenalo to, že když se jmenovala American´s, tak že byla jen americká. Byla celostátní. Ale nechtěli to jako SIO v názvu.
Osud tomu chtěl, Matt a Tay se stali parťáky. Brali se jen jako spolupracovníci, které dali dohromady, protože byli nejlepší z nejlepších. Každý z nich měl osobní kruh úplně jiných přátel. Až jednou přeskočila ta pověstná jiskra. Tenkrát hráli zamilovaný pár v Itálii. A uvědomili si, že hrát ani nemusí.
Z té jiskřičky vznikla malá holčička. Jmenovala se Elena
Měla krásný život. Nic netušila o práci svých rodičů. Chyběli jí, když byli pryč, ale zato víc ji milovali a ona milovala je. Její táta pro ni byl jako anděl strážný. Jednou dokonce odmítl misi, jen aby mohli být s manželkou u Eleny, když si zlomila nohu. Naučil ji jezdit na kole, ofoukal jí odřené koleno… štěstí a smích jeho holčičky bylo pro něj ten největší poklad, který mohl uvidět.
Až jednou, den po Eleniných šestých narozeninách se stalo něco nepředpokládatelného. Rodiče byli prohlášeni za mrtvé. Prý se ztratili a zahynuli v divokých částech pralesů Amazonky.
Elena se tedy přestěhovala k tetě Hellie, bláznivé, svobodné a věčně mladé dvaadvacetileté sestře svého otce. Sama měla jen psa, malou čivavu jménem Kid a nestálého přítele.
Čas plynul a Elena přestoupila ze základky na střední. Přestala se bavit s Benem, synem přátel rodičů z práce, byl to jen kamarád z dětství. Našla si spoustu vlastních kamarádů. Ale smutek kvůli rodičům nosila pořád v sobě.
Asi už víte, kdo vám vypráví příběh.

Jmenuji se Elena Momsen a je mi 16. Zrovna jsem se dozvěděla pravý příběh mých rodičů. Přesně 10 let po tom, co byli prohlášeni za mrtvé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yuna Yuna | Web | 7. ledna 2011 v 22:57 | Reagovat

muhaha umrem ja som tu uz bola:D tu selenu si pametam nooooooo :D fajne idem precitat:D na FB odp:D

2 TJ TJ | Web | 12. ledna 2011 v 22:02 | Reagovat

Vyzerá to zatiaľ super! Krásny obrázok k poviedke. Mimochodom, mená inšpirované GG, že :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama