BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Bolí to...

3. února 2011 v 20:23 | Barunie |  Jednorázovky


Víc v článku...snažila jsem se napsat novou kapitolu Nikomu nevěř... ale při téhle příležitosti to prostě nejde!! :´(


Bez slz to nikdy nejde, holka. Zvykej si, tohle je život. Musíš být sama za sebe, otáčet se jen kvůli svým nejbližším.

  To NEJSOU strýčkové ani tety, vzdálené babičky ani tvé "skvělé" kamarádky! Tyhle lidi při nějaké příležitosti se proti tobě otočí a budou chtít po tobě hodně. Znáš to ne? Takové ty řeči jako každá věc má rub a líc. To má. Nejradši by ses rozeběhla do máminy náruče? Tohle teď nejde. Máma je daleko. Hodně daleko. A byla by ráda, kdyby tě měla u sebe, to mi věř. Brečíš pozdě. Jen to přežij. Za chvíli bude dobře. "Jen" za deset dní. "JEN"
Zvykej si. Bez slz to nikdy nejde. Nechápeš to? Měla bys to pochopit. Časy se mění…a lidi taky.
Asi bys raději venčila psa, co? To jsi vždycky nesnášela a teď bys to tak ráda dělala. Můžeš si za to sama! Neměla s tím souhlasit.
Vím, že to není tvá chyba! Oni se změnili, ale ty jsi za nimi dobrovolně přijela. Hnít doma u svých nejbližších nebo chodit ven v nepřátelském území? Cosi vybereš?
Bolí to, viď? Zrazení…jsi rozčarovaná…a zmatená…plná vzteku a lítosti…ráda bys někomu natáhla…a nebo se rozbrečela, aby vše v těch slzách uplavalo…
I close my eyes and
I can see a better day
I close my eyes and
pray…
Je to trefné, že jo? Chceš lepší zítřek… ale Biebra moc v lásce nemáš…Cimorelli band, to je lepší…
Ale tohle není o hudbě…to je o pocitech. Pocit zrazení.

Bez slz to nejde, holka, zvykej si, tohle je život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vea Bazisey Vea Bazisey | Web | 3. února 2011 v 20:25 | Reagovat

To znám, je to strašný, ale jednou to přejde.

2 baruu-blog baruu-blog | Web | 4. února 2011 v 9:09 | Reagovat

Něco podobného jsem zažila :-( ale po nějaké době to přešlo...

3 Puppi Puppi | Web | 4. února 2011 v 9:29 | Reagovat

[1]: Souhlasím..

4 Nikusqa Nikusqa | Web | 4. února 2011 v 15:21 | Reagovat

[1]: jj pravda :(

5 Andy Andy | 5. února 2011 v 11:56 | Reagovat

...:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama