BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Pohádka k Princesse Pee

18. února 2011 v 19:13 | Barunie |  Jednorázovky
Přihlásila jsem se k Pee do soutěže :D uvádím to dílko :D teda nevím jestli to je přímo pohádka ale snad :D

Chápete slovo draci? Někteří z vás si představí slizké ještěry, kteří bezdůvodně plení úrodu zemí. Ale já si představím majestátné bytosti, kteří nás proti těm "druhým" ochraňují.
Já tak trochu tajně doufám, že jednou budu mít i já možnost být letcem na těchto osobnostech.

Jenže já nemohu. Jsem dívka. A dívky na dracích nelétají. Dívky se o dračí jezdce starají. Třeba jako já. Jsou speciální osady pro draky. A já se jednomu jezdci z této osady jménem Tiria narodila. Když se můj kamarád Gillian stal jezdcem, rozhodla jsem se, že budu pečovat jen o něj. O nikoho jiného ne!
Jmenuji se Delaney a je mi asi šestnáct. Podle vašeho času.
Víte, ze začátku mi vůbec nepřišlo divné vyrůstat mezi draky. Když jsem se učila chodit, ti sympatičtí, nenafoukaní mi dokonce půjčovali své krky jako vodítka a říkali mi: "Zvládneš to maličká!"
Až když jsem začala chodit do vedlejší vesnice do školy (později jsem přestoupila na zdrávku v té naší), spousta lidí mě žádala, jestli bych je nemohla přivést k nám a ukázat ty bytosti, které ochraňovali lidstvo.
A teď jsme tady. Představte si spoustu kamenných staveb v rozlehlé vesničce obehnané hradbami. Tedy spíš to vypadá jako menší město, ale já to mám za vesnici. Okolo jsou rozlehlá pole, na kterých se pasou krávy a ovce. Vzadu za poli je obrovský les, u něhož je vyběhlých spousty stád laní. Už jste si to vybavili? Takové je právě místo ve kterém žiji.
Tentokrát bylo velké shromáždění. Rozhodovalo se, kdo půjde do Velké jeskyně. Tato výprava bývá nezřídka velkou tragédií- účastník zahyne, nebo se vrátí se zlatým vejcem.
"Velký drak říká," začal starosta, to jeho je ten Velký drak, "že tentokrát by mohla uspět Delaney!"
"Já?" vypravila jsem. Máma vedle mě začala potichu vzlykat, otec se tvářil nepřístupně.
"A samozřejmě si můžeš vybrat společníka!" prohlásil hrdě starosta. Stejně že je rád, že tam nejde jeho dcera!
Vybrala jsem si samozřejmě Gilliana. Jeho rodiče nebyli moc nadšení, ale zato já byla šťastná jako…jako… svatojánský brouček? Ne blecha to je.

Po úmorných třech hodinách jsme se dostali až tam. Vstup nebyl náročný. Krajina byla ale nějak moc ztichlá. Ptáci nezpívali, ani vítr se neodvážil tento klid před bouří rušit.
Zamířili jsme rovnou do vnitřku jeskyně.
"Co myslíš? Je tu nějaký strážce?" zašeptal Gillian.
"Myslím, že určitě. Jinak by se tolik poutníků neztratilo," sdělila jsem svůj názor. Gilla to ještě víc rozrušilo.
Vejce bylo přesně uprostřed na velikém masivním podstavci. Zaujalo mě na první pohled. Celé se třpytilo!
"Delaney, ne!" zašeptal příkaz Gill, ale mě už nešlo zastavit. Pohladila jsem vejce. V tu chvíli na nás vylétla ze stínu černá dračice. Poznala jsem to. Sama mi to řekla.
"Opusť toto místo! Nejsi vítána!" zařvala protivně. Sama jsem utíkala ke kráteru.
"Musím přinést to vejce!"
"Vejce je můj potomek!"
"Prosím! Postarám se o něj!"
"Jen pokud nás vezmeš oba!" udělala návrh dračice.

Další tři hodiny jsem letěla na hřbetě Dirinie, černé dračice, a hýčkala v náručí zlaté vejce, ze kterého se brzy vylíhne malý Firiland. Dirinie byla celkem mladá dračice, pocházela z trochu nepovedeného vejce bývalé strážkyně. Ta musela jeskyni opustit, jelikož jí jeden z našich ukradl vejce. Možná se k mé dračici postaví ostatní černí draci jako ke zrádkyni. Já její tajemství opatruji jako to zlaté vejce v mé náruči.
Dirinie je znovu březí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Princessa Pee Princessa Pee | Web | 18. února 2011 v 19:51 | Reagovat

Původn jsem si pohádky představovala jinak,ale dala jsem vám vybat o čem v ní chcete vyprávět ;-)
Ale je moc hezká, a jsi první,kdo mi ji poslal..=)
Takže přeji hodně štěstí =)
Až bude na blogu anketa,dámti vědět =)

2 Puppi Puppi | Web | 18. února 2011 v 20:15 | Reagovat

Určitě máš šanci vyhrát..budu držet palce..

3 Princessa Pee Princessa Pee | Web | 18. února 2011 v 20:39 | Reagovat

Moc děkuji, jistě mýtické postvay.. však další zadání bude více podle mě =)
No a s tímm hlasem..ještě o tom popřemýšlím ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama