BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


5.Kapitola - Mäne a ta její parta!

24. dubna 2011 v 21:35 | Barunie |  Elfí proroctví

Všimli jste si? Konečně máme novou kapitolu! :D

"Kohopak to tu máme?" zvolal známý hlas.
"Mäne!" usmála se Oceän.
"Oceän, Oceän, Oceän! Proč se zahazuješ s těmi nenormály?" zeptala se znovu Mäne

"Nejsme nenormální, ty huso!" zakřičela Lianee
"Jo? Vidíš snad nějakou jinou černovlasou elfku nebo jiného cizince ze světa lidí?" posměšně odpověděla.
"A vidíš snad nějakou jinou husu než jsi ty? Takže kdo z nás všech je vůbec normální?" zastal se Lianee Jesse.
"No tak, Oceän, pojď s námi! Půjdeme se podívat ke kouzelným vodopádům a prozkoušíme magii!" řekl Deinel, další z Mäniné partičky 'smetánky'
"Lianee, sejdeme se na našem místě tak za hodinku!" pošeptala Oceän a odkráčela směrem k Mäne.
"Já věděla, že se rozhodneš správně!" řekla Mäne tak nahlas, že by to slyšel celý Manhattan.To s Manhattanem poznamenal Jesse později.
"Co budeme dělat?" zeptal se hoch. Místo odpovědi ho zatáhla Lianee k jednomu z krámků.
"Vyber si!" popohnala ho elfka
"Co? Nemám žádné peníze!"
"Neboj! Já to platím!" vytáhla z jednoho z váčků na šatech Lianee pár drobných mincí.
V krámku to měli zásobované přímo z lidského světa. Jesse si vybral jednu obrovskou čokoládu, několik marcipánů, brambůrky a další pochoutky. Lianee jen sušené banány a lískové oříšky v čokoládě.
"Pojď!" zavedla ho na jeden kopec. Tam se usadili a mlsali.
"Hele, byl jsi vůbec ve škole oblíbený?"
"Proč se ptáš?"
"Protože o mě víš mnoho, ale já o tobě nevím skoro nic!"
"Dobře, jsem z Londýna, svoji mámu jsem v životě nepoznal a žiju jen s tátou. Ve škole? Byl jsem docela oblíbený, měli jsme svou partu ze třídy a utahovali si z béčka. Táta si našel novou přítelkyni, docela v pohodě ženská. Nemám nijak zvláštní život, prostě obyčejný teenager z Londýna. Bavil mě fotbal, počítače..." začal se představováním Jesse.
"Co jsou počítače?"
"To je taková věc, s kterou máš přístup na net. Je to docela složité. Jsou na tom většinou závislý děti a mladiství!"
"Závislost…"
"Můžu pokračovat? Netrpěl jsem nedostatkem holek, občas mi to kamarádi i záviděli. A pak jsem měl sen. Byla tam moje mamka, říkala, že musím do takového háječku na předměstí Londýna a projít divně poskládaným stromem. Věřil jsem jí a tak jsem tady!"
"Jo. Teď ti povím něco o elfím proroctví. Každý z elfů i poloelfů, což jsi ty, má své proroctví. Rozhodne, jakou úlohu zastává elf v důležitých událostech, u vás byste to označili jako spisy. Máme naše vlastní proroky, někteří by je označili jako šarlatány, ale naše Matka Zemí si je vyvolila. Můj i tvůj obsahuje společné proroctví.
Vydají se na cestu neznámou, jest také nebezpečnou. Spolu i nikoli dokáží ovlivnit prudký zvrat událostí. Znají-li se, lépe pro ně. Matka Zemí jim bude nápomocná, mají její požehnání. Ale hlavní práce jest jejich úkolem."
"Jak to víš? Nemáte tu nějakou ostrahu nebo tak něco?"
"Máš-li hbitost, magii a nebojíš se vylézt z okna o půlnoci, dokážeš se ke spisům dostat!"
"Takže zlodějka!"
"Ne jen zvědavá Lianee!"
Lianee ho provedla celou vesnicí a od radnice po nábřeží, kde vedla kouzelná říčka.
"To jsou čínští kapříci!" ukázal na jednu rybku Jesse
"Ve skutečnosti se čínští objevitelé ocitli u nás a odnesli si pár exemplářů s sebou, pak je pojmenovali podle své rodné země!"
"Už uběhla asi hodina od odchodu Oceän!"
"Matko Zemí! Poběž!" dala se Lianee do běhu přes vysoké stráně a kopce daleko za ves.
Běžela kolem říčky, která se podivuhodně svážela do nádherné zátoky, toho si ale dívka nevšímala, proběhla přes písek a zatočila ke skále. Tam proběhla přes točitou cestičku, jež vedla přes skálu, myslím, jakože byla na skále. Jesse doběhl jen chvilku od ní.
"Co teď uděláš? Je tu konec cesty!"
Místo odpovědi Lianee použila magii země a odtažením velkého balvanu se objevil průchod.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama