BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


8.Kapitola - Nákupy

19. června 2011 v 12:15 | Barunie |  Nezbytná

Ahoj :) Včerejší noc byla úžasná! Divadlo, house party...strašně libová noc :D takže si užijte kapitolu a já se musím učit :/


"Alysso?" zeptala se mě Nina
"Ano, Nino?" odpověděla jsem otázkou
"Proč tě Nyx vybrala?"
"Co já vím? Nezjevila se mi a neřekla: Tak Alysso, jsi upírka, ty, čtrnáctiletá holka, bude nejmladším mládětem na celým světě!"

"Tak se to ale občas děje! Zoey Redbirdová to tak měla!"
"Co máte všichni se Zoey?" zeptala jsem se jí. Po celý čas jsem se dívala z okna na ulice, které byly mokré od neutichajícího deště.
"Zoey je pravděpodobně nejnadanější mládě. Ovládá všechny živly a dokonce se počítá, že se postaví do čela Dcer temnot. Zatím ji to ale nezajímá. Má co dělat s tím Heathem! Neferet se jí v tom snaží pomáhat a ještě po ní pokukuje Erik, kluk Afrodity!"
"Aha. Takže ona je top?"
"Jo přesně tak!"
"Můžu se tě zeptat? Jsi členkou Dcer temnoty?"
"Chtějí, abych tam byla, ale já čekám na Zoey!"
"Znáš ji?"
"Přímo osobně ne. Často se potkáváme na chodbě, pozdravíme se, ale že bychom spolu někdy kecaly? Ne to ne."
"Tak jak víš, že je super?"
"Zkrátka to vím. Nyx si vybírá nadějné lidi a naděluje jim nadání, a když má Zoey nadání, tak musí být dobrá!"
"Jasně, kam to jedeme?"
"Do Topshopu!"
"To je strašně drahý obchod! Ale v pohodě!" poznamenala jsem
"Já tam nakupuju strašně ráda!"
"Chodila tam jedna moje kamarádka, já s ní pochopitelně a vždycky tam utratila děsně peněz. Jednou byla v Londýně a na Baker Street utratila najednou 300 euro!"
"Je asi dost marnivá co?"
"Je! Před půl rokem se odstěhovala."
"Víš, Alysso, já se vždycky ve škole cítila odstrčená, že tam nepatřím! Tady je to právě naopak. Našla jsem si na Škole noci pravé přátele a jsem tu doma. Stýská se mi po mamce, která je v Oklahoma City. Táta se od nás odstěhoval, když mi byly čtyři roky. No ale zkrátka, budeš na Škole noci šťastná!"
Musela jsem o tom přemýšlet. To, co říkala, dávalo smysl. Cítila jsem se odstrčená a hned jsem si našla dva kamarády (i když to jsou dvojčata) a začal mi jít aspoň nějaký sport. Na druhou stranu jsem si znepřátelila tu blbku Demeter a Strange!
"Děkuju," zamumlala jsem po chvíli. Jsem stejně pořád uzavřená. Nina se snaží, ale bude se muset snažit víc. Asi.
"Jsme tu!" oznámil nám Darius. My vystoupily z auta a daly se po cestě do obchodu. Nikdy dřív jsem na sobě vrstvu make-upu neměla a stejně mi připadalo, jakoby všichni okolo čuměli na mé označené čelo.
"Hej, Alysso! Tohle ti bude slušet!" vrazila mi Nina do rukou nějaké šaty. Podívala jsem se na ně zblízka. Sukně dosahovaly asi do třičtvrtiny stehen. Ani jsem se nenadála a už jsem měla v náručí také tílka, trička, šortky i dlouhé roury.
"Tak pojď!" táhla mě směrem ke kabinkám. "Oblékni si nejdřív ty modré, pak ty fialové a pak si to zkoušej, jak chceš. Ty modré ti budou slušet. Myslím, že vyniknou tvé vlasy. Jo a Alysso!"
Když jsem se otočila, dala mi na hlavu proužkovaný, černobílý klobouk.
"Sluší ti!" poznamenala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama