BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Malá blbá holka

2. června 2011 v 17:11 | Barunie |  Jednorázovky

Možná vám přijdu sprostá a drzá, na pokraji zhroucení, jak moc se snažím sebe samu přesvědčit... Užijte si malou blbou holku...


Pravděpodobně jsem jen blbá malá holka. A možná ne. Neuvědomuju si, kolik jsem toho natropila a kolik toho ještě vůbec natropím. Ani si to nechci uvědomovat. Protože pořád asi chci být ta malá holka, který všecko odpustili, jen protože udělala psí očka a měla ten sladký kukuč.

Absolutně…absolu…abso… absolutně nechápu lidi, kteří chtějí být straší. Je to veliká výhoda, moct být opilá a všechny věci, co s tím souvisí, ale stejně jako je to veliká výhoda, je to i odpovědnost a povinnosti. I když i já toužila být straší. A teď, když v ruce držím ten kus plastu s mým jménem a údaji, který potvrzuje, že jsem za sebe i své činny odpovědná, cítím se divně. Patnáct, to je panečku věk! Zažíváte změny jak ve stylu hudby, ve svém vzhledu, kamarádech i pocitech, tak v lásce. Teď toužím po objetí, sladkých slůvcích, ne po úletech a bavení se. Je to divné, vždy jsem se chtěla bavit. Asi na mě doléhá ta tíha odpovědnosti, nádech plnoletosti a vůbec všeho. Ale bavit se chci také, chci prorazit.
Tak si říkám, kde jsou ty časy, kdy jen chytnutí za ruku s klukem bylo tabu? Kroutím hlavou nad šestiletým klučinou, který s pobavením říká: Dej mi, pičo! To pochytil od svých bratrů a mě to i pobavilo.
A vůbec, co já mám společného s ostatními? Kolektiv mě jakž takž vnímá, jsem jim ukradená! Co já vůbec s nimi? Jedna arogantní slepice, druhá drakobijec, s nimiž se bavím jen kvůli sestře a kvůli tomu, že mě jinde nepřijmou. Těším se na prázdniny, ani nevíte jak! I přestože nikam nepojedu, až v srpnu, tak se strašně těším až budu z téhle třídy blbců pryč!
Nějak jsem se rozjela. Měla bych se klidnit. Ono vám to možná nepřijde, ale i s vámi cloumá puberta! A když tak mám tu občanku, bojím se, že tu odpovědnost neutáhnu. Puberťák si vždy přeje mít občanský průkaz, ale vidět svoji fotku na kousku plastu, je strašně divný pocit!
A zatím mi připadá, že já jsem pořád ještě malá blbá holka, která nemá páru o čem ten život vlastně je. A přesto, že nemám páru o čem je, žiju ho!
A když si budete přát, abych vám řekla, co jsem prožila, myslíte, že vám začnu vyprávět celou svou historii? Božínku, je mi 15! Je mi 15 a jsem to já. Já chci být svá, jsem snad svá a jestliže mi nějaká kráva říká, že bych se měla změnit a chovat se jinak, tak ji neposlechnu sakra! Protože můj život je o mě! Je to můj film a já jsem jeho hvězda, je to můj román a já jsem jeho hlavní postava! Není to o nikom jiném než o MĚ!
Zase jsem se rozjela. Ale sakra pochopte to už…ta malá blbá holka, která na malou nevypadá, jsem já!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama