BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Souhrn týdne kulturních zážitků♥

5. května 2012 v 22:41 | Barunie |  Na chvíli uvidíš můj život
Jak jen začít?
Tenhle týden byl skvělý! Vážně!
Začneme minulou sobotu, kdy jsem navštívila divadlo Hybernia a shlédla povedenou inscenaci Quasimoda.
Nejdřív asi jen tak okrajově - opravdu mě překvapilo, že Hybernie je tak velká. Opravdu, bylo tam šíleně míst k sezení + balkóny. A většina míst byla obsazená, i když bylo slunečné odpoledne. Divadlo totiž začínalo okolo dvou hodin. Promiňte, nepamatuji si to přesně.


Zvoníka u Matky Boží jsem nikdy nečetla a nedokázala jsem si představit, co to bude. Ale byla jsem nadšená! Úžasné herecké, pěvecké, taneční výkony. A dokonce dějová linka nebyla zanedbána. Navíc jsem na pódiu viděla například Radku Pavlovčinovou, která dokonale předvedla těžkou roli Esmeraldy, či Jiříno Korna jakožto prasáckého kněze.
A co víc? Viděla jsem jedinečné vystoupení Dea Men, byla to jakási vsuvka v představení, v němž se mísily humorné a dramatické scény. Rozhodně bych na to zašla znovu.
Následující dva dny volna utekly jako voda a na řadě bylo divadelní zpracování Krále Leara. Jsem ráda, že jsem na to šla, i když polovina kina si stěžovala. Chtěj něco od puberťáků, kteří sami neví, co chtějí.
Prý délka dvě hodiny, padesát minut je přemrštěná. Opravdu není. Já se bavila, aspoň při některých částech. Nebylo to tak zlé, něco sice bylo nedomyšlené, ale jsem ráda, že jsem na to šla. Aspoň to nemusím číst k maturitě, tak nač si stěžovat?
A k tomu - viděla jsem hrát tu sestřičku z Ordinace v růžové zahradě… sakra, dělala sestřičku Zlatě Adamovské, nevím její jméno! Martin Písařík byl v tom představení naprosto k zulíbání, i když hrál záporáka. A v jednu chvíli jsem zarytě opakovala: Já chci tu malou zrzečku. Tři malé herečky (okolo 8 let) hrály tři princezny v dětství a ta jedna… ty její vlásky!
Z divadla ABC jsem se přesunula se dvěma spolužáky do smíchovského kina, kde jsme byli na Hunger Games! Ano, konečně jsem je viděla! A musím říct - byla jsem nadšená! Nejen že jsem obrovská fanynka Joshe Hutchersona, který byl sladčí než obvykle (ano, mě ty jizvy přišly zatraceně sexy), ty kostýmy, Cetkie, aréna, Routa, všechno! Bylo to naprosto přesně podle mých představ! Trochu jsem to komentovala, ale byly to ty narážky typu: "Teď tu měla být scéna s tímhle a tímhle," nebo "Tady se mělo stát tohle a tohle!" nebo "Sakra, zabij ho!!!"
Ano, konec byl otevřený, dramatický a prostě WOW! Některé vynechané scény, málo krvavých scén a další drobnosti se dají odpustit, protože to bylo prostě neuvěřitelné! Nemůžu se dočkat filmového zpracování druhého dílu! Nemůžu se dočkat, až si přečtu třetí díl! MILUJU HUNGER GAMES!!!

A poslední a vůbec nejdůležitější zážitek tohoto týdne je dnešní autogramiáda CHRISTOPHERA PAOLINIHO osobně!
Bože, stání tři hodiny ve frontě, dvě minuty mluvení s jedním z nejlepších spisovatelů této doby, podepsání knihy, fotka a úžasný pocit z tohoto shledání, za to stály! Byla jsem tam se svým oblíbeným čtenářským klubem, nejlepší kamarádkou, jejími kamarádkami a Andy Ryan a každá z nás byla naprosto nadšená!
Můj rozhovor s NÍM vypadal asi následovně:
"Ahoj," stydlivě jsem přistoupila k němu pozorujíc mou modrou knihu Eragon v jeho rukách. Neslyšel mě.
"Ahoj," řekl s míněním, že jsem ho ještě nepozdravila, takže jsem zopakovala svůj pozdrav znovu. Na papírku v knize jsme měli mít napsáno jméno, které chceme na věnování, ale já požadovala, aby tam napsal "Pro dvojčata", čili na mém papírku stálo: "Twins". To ho pochopitelně zaujalo. Takže se mě zeptal, jestli mám dvojče, což jsem odsouhlasila a připojila, že mám sestru. S úsměvem mi řekl, že ji mám pozdravovat. A pak ještě něco, ale já byla tak mimo. :D
Byla jsem šťastná! Opravdu jsem nečekala, že já, která ještě ságu o Dračích jezdcích nečetla, budu mít možnost se s tímto úžasným spisovatelem setkat.
A dokonce mám fotku! Tímto děkuju Sayury, Willindě, Yanny, Andy Ryan, Terezce, Markétce a Anežce za krásný den!
Jsem unavená jako kotě a moje dávka adrenalinu pomalu odeznívá, ale kňučím pokaždé, co si na Christophera vzpomenu. :D
Barunie je nejspokojenější na světě!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sayury sayury | Web | 5. května 2012 v 22:54 | Reagovat

On je úplně nejlepší <3

2 Isa Isa | Web | 6. května 2012 v 20:00 | Reagovat

Wow, tak to ti moc závidím. Já sice Odkaz dračích jezdců ještě nečetla, ale chystám se. Každopádně potkat někoho takového musí být úžasné.
Jinak jsem ráda, že je tu další Hunger Games nadšenec. Knihy jsou ještě lepší než film, ale film je hodně obsáhlý, takže super. :)
Mimochodem děkuju za hlas. Smím se jen zeptat, co ti na té povídce přijde nedomyšlené? Já jen, jestli tam je nějaká chyba, ráda bych si jí poslechla a pro příště případně vylepšila a nezopakovala ji. :)

3 Monika =)) Monika =)) | Web | 7. května 2012 v 10:59 | Reagovat

Gratuluji :) Christopher byl úžasný :)

4 Isa Isa | Web | 7. května 2012 v 19:05 | Reagovat

Tak o mobilu v kapse uprostřed oceánu nic nevím. :D To je jedno. Tak to ti přeju všechno nejlepší, už teď, kdybych v neděli neměla možnost. :) Peetu taky miluju. Za to Hurikán je mi poněkud nesympatickej. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama