BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Listopad 2012

Jaký život je

28. listopadu 2012 v 19:53 | Barunie |  Poezie
Dneska jsem nešla do školy... a místo toho pěkně seděla a užívala si kulturní zážitek v divadle. :))
A když jsme čekali na začátek představení, vzala jsem mobil do ruky, najela si na poznámky a napsala tuto básničku.
Doufám, že se bude líbit.

Sklenice tokajského...

27. listopadu 2012 v 16:00 | Barunie |  One Direction - jednorázovky
Well, je to vůbec první bromance (někdo to nazývá slash, teda aspoň myslím), kterou vám přináším. Doufám, že se vám to bude líbit, podle mě je to jedno z nejlepších, co jsem kdy napsala :)

Jsem živá, zdravá, nebojte.

27. listopadu 2012 v 12:57 | Barunie |  Na chvíli uvidíš můj život
Ach, ano, zase se hlásím.
A ano, je to jen tím, že v počítačové učebně ve škole nám zakázali fejsbůk. :D:D
Chtěla jsem vám dát vědět, že jsem rozhodně v pořádku, ačkoli si myslím, že vás to moc netrápí, jestli je jeden cholerickej blb naživu.
Nejnovější zpráva je, že jestli to vyjde, půjdu na Exampla, který tu koncertuje 15. 3. 2013 v Incheba Aréně. A jestli to vyjde, budu šťastné růžové prasátko, protože to slibuje opravdu obrovskou akci. Jestli tohle není další z mých výkřiků do Vesmíru, protože mi to maminka už dovolila! Stačí jen počkat na reakci táty kamarádky a bude to jisté. PŮJDU A PŮJDU!

Druhá věc je, že jsem se pokusila předělat rozcestníky v menu, jelikož některé odkazy prostě nefungovaly. Takže něco jsem i smazala, hehehe.

A třetí věc je vůbec nejdůležitější. Rozhodla jsem se, že veškerou svou tvorbu přesunu na onedirection-ff.blog.cz. Jistě jste si všimli, že sem nepřibývají povídky, nýbrž jen recenze. A to z toho důvodu, že na 1d-ff seženu více čtenářů. Prostě je to tak. Sem již moc lidí nechodí, stejně publikuji jenom recenze a psaní o 1D mi zaručí oslovení širšího spektra čtenářek. I když jen kvůli tomu, že si tam představují "ty gaye". Navíc jsem tam i něco jako adminka, takže nebojte, nepřesuju je někam do neznáma, jen prostě jinam. :) Najdete mě tam.

Ne, opravdu s tímhle blogem nekončím, mě se prostě nezbavíte.

Což mi připomíná, že asi přidám nějakou jednodílnou povídku, protože ty mám fakt od sebe ráda. A co třeba rovnou bromanci? Ano, to je nápad! Přednastavím ji! *nadšený výraz*

Nebudu vás více otravovat, to nejhlavnější jsem vám sdělila a... čekejte mě zase za měsíc. :D:D

Erebos - Ursula Poznanski

14. listopadu 2012 v 20:25 | Barunie |  Knížky


"Vstup
Nebo se vrať.
Toto je Erebos."

Vymlouvat se nebudu. Jsem prostě líná a tečka.

6. listopadu 2012 v 14:13 | Barunie |  Na chvíli uvidíš můj život

Vážně, nadpis je naprosto přesný.
Nejsem schopná nic napsat, nic dělat do školy, stačí, že povídky samotné píšu ve škole do sešítku a ani to pak doma neopíšu. :D Dávám si takovou pauzičku. Ach jo, a to jsem si říkala, jak od listopadu začínám...

A hlavně nepíšu žádné recenze, protože jednoduše nemám na co! Obávám se totiž, že na povídky od Šimka a Grossmana se nějaká recenze prostě splácat nedá. Aspoň co se mého případu týče.

Jestli se ptáte, co se stalo s It's Hard to Tell a ostatními povídkami, přesunula jsem veškerou svou tvorbu na jiný blog, kde částečně působím i jako adminka. A vlastně většinou píšu jen tam, takže se vážně omlouvám, ale na tomto "osobním" blogu jsem s povídkami skončila. Konkrétně It's Hard to Tell najdete tady a jelikož je již dokončené, můžete se podívat i na novou povídku s názvem Camp Pigeon Corner, z čehož je moje blbečka nadšená, jelikož jsem jednu z hlavních postav utvořila takovou, jaká honey opravdu je. :) Jsem strašně ráda, že jsem na to nějak zavedla řeč a zjistila její názor. :)

A jak se mi vlastně vede?
Není to nejlepší, ale zažila jsem i horší dny. Dneska jsem se bohužel pohádala s jednou z mých kamarádek a zjistila jsem, že bych si "měla přestat hrát na kamarádku, když jsem falešná". Nějak jsem ovšem nepochopila, proč falešná jsem, takže jsem z toho docela skleslá. Zmíněná slečna mi rovněž napsala smsku, že nechce, abych to blbě pochopila a že si o tom promluvíme zítra. Mám se bát?
Jinak se mám fakt docela fajn, ekonomiku jsem si dokonce vylepšila a snad budu mít lepší známku než čtyřku. O školu se však nadále nezajímám, což je špatný přístup, ale co naplat.

Úplně nejvíc se těším na tenhle víkend! Tři dny s mojí blbečkou? To zase bude něco! :DDD V pátek zavítáme do baru ke Colleen, ještě se snad připojí Nel-ly. :D V sobotu (možná :DDD) vyrážíme do jednoho (raději) nejmenované klubu a v neděli je naplánovaný další sraz Cup of Literature, takže doufám, že se mi podaří něco ohledně toho splácat, když jsem se na to vykašlala minule. :D A o kom to mluvím? To je přeci jasné, honey! :*
Dovolím si říct, že toto je "naše" písnička. :)♥