BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Zlatý kompas (Jeho temné esence)

22. prosince 2012 v 0:02 | Barunie |  Knížky

Kniha Zlatý kompas je prvotním dílem trilogie Jeho temné esence. A podle mě je to mimořádně podařená série knih. Znovu jsem oprášila všechny tři svazky a dala se po dvou letech do čtení. A musím říct, že mě znovu a znovu překvapily osudy hrdinů. Přeci jen - člověk po dvou letech zapomene, co se přesně stalo.




Lyra Belaqua prožívá šťastné dětství na území Jordánské koleje v Oxfordu. Ale že by byla obyčejný sirotek, jehož se ujali scholáři slavné koleje, se opravdu nedá říct. Lyra totiž nežije v našem světě. Její svět je však nicméně opravdu podobný tomu našemu s jedním patrným rozdílem - lidé vlastní daemony, což je část jich samotných, jejich druhá půlka duše.

Také Lyřin osud je poněkud… zamotaný. Jí samotné samozřejmě nepřijde, že by byla o dětství nějak ochuzená, nerespektuje scholáry, její nejlepší kamarád je pochopitelně Roger, kuchtík z kuchyně Jordánu, vede války proti ostatním dětem a zvláště proti dětem Romunů, má úžasného strýčka Asriela, který ji čas od času na koleji navštíví, žije ve svém vlastním světě… Do té doby, než se po Anglii začnou ztrácet dítka a všichni to dávají za vinu 'Vrahounům'.

Malé Lyry se to ale tolik netýká, dokud se neztratí Billy Costa, jeden z Romunů, a její drahý Roger. Slíbí si, že Rogera osvobodí, jenže to by na nečekanou návštěvu nemohla přijet paní Coulterová, neuvěřitelně krásná a okouzlující žena, spadající pod ženskou kolej. Ta Lyře nabídne, že by ji mohla vzít na svou výpravu na sever, kam Lyru odmítl vzít lord Asriel. To Lyru samozřejmě nadchne (a nejen to, paní Coulterová ji okouzlí svým vzhledem, jako každého), a tak na svůj slib o záchraně Rogera pochopitelně zapomene.

Rektor Jordánské koleje ji pouští nerad a před jejím odjezdem jí něco dá. Věc, podobná zlatému kompasu, se nazývá alethiometr a mluví pravdu. Lyra se ovšem musí naučit, jak se s ním zachází, sama.

Paní Coulterová ale výpravu na sever nemá vůbec v plánu a malou holčičku má spíše na ozdobu, ačkoli se Lyra stala její 'osobní asistentkou'. Poté, co si na večírku, pořádaném v bytě paní Coulterové, vyslechne, co vlastně dělají Vrahouni neboli Absoluční výbor, ke kterému ona patří, Lyra uteče. Naštěstí naráží na Romuny, kteří ji zachrání před muži, kteří Lyru chtěli vrátit oné zlé ženě. Společně se vydávají zachránit unesené děti, Lyra se sžívá s alethiometrem a ačkoli nemá knihy výkladu znaků, dokáže z něj luštit, což je naprosto neuvěřitelná schopnost. Kdyby jen tušila, co udělá, co má v plánu její strýc lord Asriel…


Zlatý kompas chovám v neskutečné oblibě. Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih. Mám za to, že tohle je pro mě takové klasické fantasy, takové, které neskutečně miluji. A kéž bych jednou měla tak neuvěřitelně poutavý styl psaní jako pan Pullman!

Myslím, že jsem tu o Zlatém kompasu už jednou něco postovala a to jsem si stěžovala, že některé věci nechápu. (nebo to jsem psala na čtenářské dílně na základce v devítce? To je jedno) Každopádně nyní se mi můj pohled na knihu trochu pozměnil. Chápu více souvislosti, více o tom všem tak nějak přemýšlím a konečně mi ty věci o Prachu začínají docházet. Podle mě si některé příběhy člověk musí přečíst víckrát na to, aby podstatu pochopil. Anebo některé příběhy vyžadují určitý věk. A toto je jeden z nich. Vážně se občas musím soustředit, abych něco pochopila.

Nejvíc jsem se ovšem nadchla pro nápad s daemony. Představte si, že tu vždy pro vás někdo je. Někdo, kdo vás utěší, kdo je naprosto stejný. Někdo, kdo vás vlastně ani opustit nemůže. A když to na sebe bere zvířecí podoby, mluví to, není to absolutně dokonalé? Ano, upřímně bych si takového daemona přála. Člověk totiž není nikdy úplně sám…

Vybavuji si, že jsem si stěžovala na to, že i v tomto příběhu hraje velkou roli církev a všechno okolo toho. Jak postupně prostupuji příběhem (nyní čtu třetí, závěrečný díl trilogie - Jantarové kukátko), musím říct, že by to bez této stránky ani nešlo. Ale nebudeme přeci spoilerovat. ;)


Kdybych se měla vyjádřit ke zpracování filmu, musím říct, že mě filmová verze doopravdy zklamala. Samozřejmě, bylo to skvěle natočené, výběr herců byl také na jedničku, přesně takhle bych si Lyru i lorda Asriela představovala (jen ta Nicole Kidman si mohla ty vlasy nabarvit na černo, když taková paní Coulterová byla). Ale pro mě opravdu podstatné části naprosto vynechali a k tomu zkazili totálně celý konec. Prostě to utnuli. Nepochopím…

Zlatý kompas naprosto zbožňuji a doporučím ho každému fantasyfanatikovi jako jsem já. :D A teď jsem zvědavá, Yanny, na recenzi 50 odstínů šedi! ;D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yanny Yanny | Web | 22. prosince 2012 v 15:56 | Reagovat

Hele, podceňovala jsi mě a zbytečně! :D akorát bych se potřebovala vsadit znovu.. A tentokrát dneska o recenzi na Bílého koně. Tak co kdybychom se vsadily ještě o tu tvoji recenzi na filmového Hobita? :D
a co se týče tenhle knížky tak.. Mne by se to asi tolik nelíbilo, ale věřím, že ty jsi z toho byla na větví. Víš, že ti teď o Vánocích dávají film? :D

2 Lina Lina | Web | 23. prosince 2012 v 22:56 | Reagovat

Toto som čítala minimálne pred šiestimi rokmi. Určite som toho veľa z knihy zabudla, ale veľmi sa mi vtedy páčila. Tvoja recenzia mi to pekne oživila :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama