BLOG SE PŘESTĚHOVAL.

Vítej!
Jsem 16 leté děvče, občas veselé, občas naštvané. Nejradši čtu, kreslím, chodím s kamarády ven, okukuju přítomné chlapce, píšu povídky nebo poslouchám písničky. Bohužel, pořád žádná sluchátka nemám :/ Více o mě se můžeš dozvědět buďto v menu, kde je jakýsi medailonek o mě. Doufám, že se ti tu bude líbit, oceníš můj styl psaní nebo tě bude třeba zajímat moje poznatky o životě či jaký je můj život :)
Tvá Barunie

Děkuju Neree Moore za perfektní nový design.^^

Varování: Pokud se mnou někdy navážete kontakt, brzo zcvoknete, protože si mojí úchylně nechutnou povahu zamilujete tak, že nebudete moct přestat :DD


Bílý kůň - Alex Adams

7. února 2013 v 17:52 | Barunie |  Knížky
"Dříve byl život nudná samozřejmost. Teď nechce nic než přežít."

Se smíšenými pocity jsem vzala tuto knihu do ruky (nebo přesněji jsem byla obdarovaná mou milovanou Yanny :D). Moje milá tvrdila, že je to hnusný, odporný a že se mi to asi bude líbit, když se jí to nelíbilo.

Zoe Marshallová pracovala jako uklízečka pro vědeckou společnost a ve světě vlastně jen přežívala.
Zemřel jí manžel, proto mám tušení, že trpěla i depresemi. Její rodina jí dohazovala muže, které Zoe nechtěla. Její bezpečí se skrývalo v množství zámků na dveřích jejího bytu.
Do té doby, než se v jejím obýváku najednou zjevila nádoba. A ona začala trpět neskutečnou úzkostí. Projevila se natolik, že Zoe vyhledala pomoc psychiatra - mladého Nicka, který ji od první návštěvy neskutečně přitahoval.
Nádoba byla obyčejná, nic zvláštního, ale pro Zoe to znamenalo neskutečné utrpení - někdo se dostal do jejího soukromí. A počátkem zjevení nádoby začali všichni v jejím okolí a postupně i na celém světě vykazovat známky choroby, jež později dostala název Bílý kůň a odnesla na svých smrtících kopytech stovky, miliony životů.
Začal konec světa a jen několik málo přeživších mělo v krvi očividně protilátku.


Zoe přecestuje do Itálie a později do Řecka, aby našla svého milého Nicka, se kterým, jak se postupně ukáže, čeká dítě. Na cestu přibere i mladičkou dívku jménem Lisa, jež je slepá. Tím ji zachrání ze znásilňování strýce a svého vlastního otce. Postupují do Řecka, přičemž se k nim na cestě přidá muž, kterého Zoe od začátku nenávidí, Švýcar. Lisa je mladičká a hloupá a předtím, než zemře, chce pocítit lásku, přesto se Švýcarem zažije jen další téměř znásilňování, protože se jeho zvrhlým choutkám poddává. Muž to dělá jen proto, aby Zoe naštval a vyprovokoval. Nenávist mezi dvěma přeživšími bytostmi se zvrhne v boj na život a na smrt…

Nemůžu říct, že bych z toho byla nějak extra unešená, ale také nemůžu říct, že se mi to nelíbilo. Když opomenu části "Až ji vošuká, podá si tebe, mrcho." nebo ""Najdeš ho vůbec, aby sis ho mohl přidržet, když si chceš ulevit, anebo si k tomu musíš sednout jako ženská?" "Potřebuješ pořádně vošukat." apod. musím říct, že styl psaní i samotný příběh byl čímsi originální. Samozřejmě, je tu spousta postapokalyptických románů, ale mě tenhle bavil.
Mrzelo mě, že Lisu autorka vyjevila jako prostoduchou, manipulativní bytost a často se i zdálo, že spisovatelka zapomíná, že její postava je vlastně slepá, ale nedá se nic dělat, potřebovala protiklad cílevědomé, samostatné, chytré Zoe.
Musím uznat, že některé pasáže byly i vtipné. A hlavně to bylo věrohodné (i když o konci světa můžeme polemizovat, že.)
Asi nejvíc mě iritovala další linka lásky. I když… za čím jiným by se vlastně hrdinka hnala přes půlku země, když ne za chlapem?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yanny.)) Yanny.)) | 9. února 2013 v 19:27 | Reagovat

Mně na téhle knížce vadila taková spousta věcí, že se to prostě nedalo pořádně překousnout.. a to už jsem fakt přelouskala hodně věcí :D
Máš pravdu v tom, že prostě nebylo důvěryhodné to, že je vůbec nějaký konec světa. Nijak to pořádně nepopisovala. Maximálně tak, že ukazovala hrůzy toho, jak táta znásilňuje svojí dceru. Taky to, jak sama zapomínala na to, že jednu z nich udělala slepou... nebylo to prostě pořádně promyšlené...
Jako jo, bylo to svým způsobem dost odvážné, ale prostě... chápeš :D vím, že tobě se to o nějakou tu hvězdičku líbilo víc :)
mimochodem... už jsi přišla na to, co tam dělala ta nádoba?:D
Jsem ráda, že ta knížka měla alespoň nějaké užití.. :D když by se mi na ní doma akorát prášilo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama